Jak jsme nestihli let do Prahy z Kyjeva

Včera jsem se vrátila z cesty plné zážitků, zvratů a překvapení.

Sice jsem byla pryč jenom 5 dní, ale přišlo mi to, že jsem byla na cestě přinejmenším 14 dní, kolik jsme toho za ty dny zažili a viděli.

Od Pátku jsme na cestě po Ukrajině. Ano, vím, že to není úplně lákavá destinace pro české cestovatele a turisty, ale já jsem byla nad míru spokojená. A proto bych tohle špatné mínění o této zemi chtěla alespoň trochu zvrátit pomocí následujících článků.

Navštívila jsem hlavní město Kiev, který leží na mohutné řece Dněpr a dále jsem navštívila město Oděsa, která leží na samém jihu Ukrajiny na pobřeží Černého moře. To, jakým způsobem jsem se na Ukrajině přesouvala mezi jednotlivými městy a kolik to stálo, Vám popíšu v následujících článcích…..

Na Ukrajinu jsem si udělala velmi pozitivní názor. Až tedy na jednu špatnou zkušenost s národní leteckou společností, což nebyla ani tak špatná zkušenost než spíše naše velká smůla. Všichni lidé na nás byli velmi hodní, se vším nám poradili, když jsme si nevěděli rady a nikdo nás neodbil. Všichni byli hrozně akční a všímavý. Jakmile jsme se posadili do restaurace, hned u nás byl číšník a mohli jsme si objednat. Nikde jsme se nesetkali s tím, že bychom někde čekali. Autobusy v Kyjevě vždy přijeli na čas a stejně jako ostatní doprava po města, bylo vše strašně levné. Jízdenka na metro stojí v Kyjevě 4 Kč, což je pro nás pro Čechy skoro zadarmo, takže jsme se nemuseli nijak omezovat a jezdili jsme si, jak se nám zachtělo.

 

Letecká doprava

Z prahy jsme do Kyjeva letěli s jejich národními aerolinkami – Ukraine aerolines. Letenku jsme si koupili již někdy na podzim, protože během Října vyhlásila tato letecká společnost velké slevy a akce na lety z Prahy do Kyjeva. Celkem jsem za letenku zaplatila 1200 Kč, kde jsem měla samozřejmě zahrnut i zpáteční let.  Bohužel musím říct, že jsme z jejich servisu byli hodně zklamaní, protože měli skoro na všech letech minimálně hodinu zpoždění, ze kterého plynul i náš velký problém s přestupem při návratu do zpátky do Prahy. Obě cesty jsme původně měli zakoupené s tím, že to měl být vždy přímí let mezi Prahou a Kyjevem.  

Zpáteční cestu nám aerolinka změnila v Prosinci. Bylo nám oznámeno slečnou z podpory, že náš přímí let do Prahy se ruší a oni nám musí nabídnout náhradní let s přestupem v Helsinkách, kdy na přestup bylo pouze 30 minut. Kývli jsme na to, protože jsme nechtěli celý výlet kvůli jedné letence rušit. Jak jsme později zjistili, tak nebylo reálné tento přestup stihnout, ale pořád jsme se modlili, aby se na nás usmálo štěstí, a do Prahy jsme normálně doletěli dle plánovaného programu. Nicméně v Pondělí při odletu jsme hned na letišti zjistili dle časů odletů, že to nedáme. Naše letadlo mělo 35 minut zpoždění a předpokládalo se, že se čas zpoždění ještě prodlouží.

Následně se nám stala ještě jedna nepochopitelná věc.  Při odletu si jakýsi ukrajinský pasažér zapálil během rolování na dráhu cigaretu a suverénně začal na palubě letadla kouřit. Letušku na to upozornil pán sedící vedle něj. Ta, jak to slyšela tak zpozornila a hned volala kapitánovi letu, aby přerušil let. Museli jsme se vrátit zpátky na stojánku a kouřícího pána odvedla letištní ochranka. Ten ještě byl agresivní a nechápal, že se v letadle nesmí kouřit. Díky tomuto šikovnému pánovi jsme nabrali další hodinové zpoždění a bylo nám jasné, že 100% nestihneme navazující let do Prahy.

Následovalo dvou hodinové vysvětlování na letišti v Helsinkách. Bohužel tím, jak ukrajinské aerolinky nespadají pod EU, nemusejí splňovat některé podmínky a nejsou vedené v žádné alianci. Tím pádem neměli v Helsinkách žádnou kancelář nebo zastoupení.  Museli jsme ohledně kompenzace volat zpátky do Kyjeva na letiště Borispol, s tím že nevíme, co máme dělat. Nakonec to všechno dobře dopadlo, ale už jsme z toho byli vyřízení. Za prvé jsme provolali šílené peníze a za druhé jsme nakonec neviděli ani Helsinky. Ukrajinské aerolinky se tvářily tak, že snad v životě neřešili na jejich letišti žádný zmeškaný let způsobený ať už jejich vinou nebo vinou pasažéra. Jejich zaměstnanci nevěděli, že jsou povinni nám zajistit kompenzaci v podobě hotelu, jídla a hlavně náhradního letu.

Večer jsme tedy spali na letištním hotelu Cumulus, kde jsme dostali parádní večeři a snídani a druhý den jsme se do Prahy svezli finskými aerolinkami Finair.

Tímto článkem chci říct, že se nesmíte nechat odbít.

Na letišti, jak jsme viděli, jsou Vám schopni říct, že nárok na hotel letenku nemáte, což je naprostá blbost. A věřím tomu, že kdybychom se neozvali, tak bychom museli nocovat na letišti v Helsinkách.  

Samozřejmě u evropské aerolinky se tohle snad stát nemůže. Ty mají přísná pravidla a kompenzace musejí vyplácet každému pasažérovi, který si o to zažádá prostřednictvím formuláře, který má každá aerolinka na svých webových stránkách.

Díky těmto kompenzacím nám například vyplatila minulý rok nízkonákladová společnost Ryanair kompenzaci ve výši 20.000 Kč pro 4 osoby během necelého týdne po tom, co se jejich letadlo rozbilo. A nebylo to poprvé, co jsme peníze dostali.