Kdo nemá letní byt na tomhle poetickém ostrově, ten není v Hollywoodu nic. Dobře, to přeháním — podobně jako městečko Sorrento je ale Capri taková malá italská Amerika, na rozdíl od Neapole klidná, upravená, kýčovitě pěkňoučká a samozřejmě drahá.
Lodě mezi Neapolí a Capri vyplouvají co hodinu. Pokud chcete aspoň na jedné cestě ušetřit, přivstaňte si a vyplujte s trajektem společnosti Caremar z Calata Porta di Massa (severovýchodně od přístavu hlavního). Bude vás to stát jen 12,70 euro, zatímco běžná cena za plavbu s hydrofoily je mezi 17 a 19 euro.
Výhled z lodi je krásný. Vidíte jak pobřeží Neapole, tak Capri. Pohled na Capri z moře je nejkrásnější ze všech a troufám si říct, že žádný jiný pohled přímo z ostrova není tak hezký, jako právě z lodi
Moře je krásně čisté a domečky na Capri jsou barevné a hodně podobné těm v Possitanu. Pokud se ale budete chtít koupat, moc pláží na Capri nenajdete. Proto si raději najděte pláž předem, ať rovnou víte, kam máte jít. Ostrov je totiž skalnatý a moc přístupů do vody tam není. My jsme byli na pláži hned vedle přístavu, kde je sice malá, ale hezká pláž a hlavně je zadarmo. Nicméně jarní počasí a nižší teploty nám nedovolili se koupat, takže jsme se nechali alespoň unášet nádhernými pohledy na azurově modré moře.
Kde se najíst? Mám pro vás tip
Takových krásných uliček je na Capri nespočet. Capri má půvabnou přírodu, luxusní hotely i obchody a proto se tam většina turistů jezdí podívat na jeden den, stejně jako my. Pokud chcete na Capri jíst, doporučuji zajít do nějáké zapadlé restaurace, protože ty přímo v centru jsou dost drahé.
My jsme narazili na restauraci Verginiello, kde jsme si dali domácí těstoviny s rajčatovou omáčkou. Těstoviny byli ty nejlepší, co jsme kdy jedla a výhled jsme měli přímo na město. Za jedno jídlo jsme tam dali okolo 10 euro a za láhev vody 2 eura.
Poznávacím znamením v celé Kampánii jsou citróny. Rostou doslova všude a chutnají jinak, než u nás. Řekla bych, že jsou o dost sladší. Citrónové pití, zmrzlinu i mýdla ve tvaru citrónu, nebo citrónový alkohol najdete všude.
A jakou formu přepravy po ostrově jsme si vybrali? Šli jsme rovnou do toho nejšílenějšího, do skútru. Hned u přístavy má půjčovnu místní chlapík, který má rodinou půjčovnu a nabízí motorky za přívětivé ceny - 40 euro / jeden den.
Navíc okolo půjčení nejsou zbytečné formality, což se nám líbilo. Ukázali jsme pouze, že máme platný řidičský průkaz, podepsali jsme fakturu a mohli jsme hned vyjet do spleti ulic!!!
Capri je na orientaci velmi jednoduché, protože má jen dvě hlavní silnice. Nepotřebujete žádnou navigaci. Prostě jen jedete.
Typickým znakem ostrova jsou místní citrony. Pěstují se opravdu všude. Občané je mají na malých zahrádkách stejně jako mi pěstujeme jablka nebo švestky. Každý tam má doma nejméně malý květináč s těmito voňavými plody. Citrony tady rostou do velkým velikostí a line se z nich velmi příjemná vůně - jako když nastrouháte citronovou kůru. Nebyli by to Italové, kdyby ty citrony nějak nezpeněžili. Na ostrově se z nich vyrábí limoncello, což je destilát z citronů. V Anacapri je přímo malá prodejnička a můžete si tam zakoupit všemožné citronové produkty od kosmetiky až po alkohol.
Moře je krásně čisté a domečky na Capri jsou barevné a hodně podobné těm v Possitanu. Pokud se ale budete chtít koupat, moc pláží na Capri nenajdete. Proto si raději najděte pláž předem, ať rovnou víte, kam máte jít. Ostrov je totiž skalnatý a moc přístupů do vody tam není. My jsme byli na pláži hned vedle přístavu, kde je sice malá, ale hezká pláž a hlavně je zadarmo. Leželi jsme na kamenech a krmili jsme racky. Jsou tam totiž všude. Já jsme se jich dokonce i bála, protože létají hodně blízko.
Z Capri se během 10 minut dostanete do Anacapri a pokud pojedete až na samý konec cesty, dojedete k úžasnému majáku, který se tyčí nad útesy. Stojí to za ty nádherné fotky. Po cestě se Vám postupně ukazují dech beroucí výhledy.
Parkování na Capri je pro motorky velmi levné.
Parkovali jsme asi na 3 parkovištích a všude jsme platili 50 centů za dvě hodiny.
Po cestě můžete navštívit místa, kam by jste se s žádným průvodcem se nepodívali. To je obrovská výhoda. Máte naprostou svobodu.
Capri bylo velmi barevné a i přes to, že byl konec Ledna to tam vypadalo jak u nás v Dubnu. Sluníčko už mělo pěknou sílu takže jsme se i příjemně ohřáli.
Doporučuji procházku starým centrem Anacapri. Jsou tam moc hezké a romantické uličky. Občas jsem si připadala jako v nějakém malém bludišti. V těch uličkách jsme narazili na malý obchod se zeleninou a ovocem, kde prodávala stará babička a nás nenapadlo nic lepšího, než si to ovoce koupit. Musím říct, že jsme udělali dobře protože lepší pomeranče, citrony a rajčata jsem dlouho nejedla. Tak sladké a plné šťávy se u nás nikde nekoupí.
Druhý den jsme si to vše vezla v batohu s sebou na letiště a modlila jsem se celou dobu, aby mi na to na letišti nepřišli.
Typickým znakem ostrova jsou místní citrony. Pěstují se opravdu všude. Občané je mají na malých zahrádkách stejně jako mi pěstujeme jablka nebo švestky. Každý tam má doma nejméně malý květináč s těmito voňavými plody. Citrony tady rostou do velkým velikostí a line se z nich velmi příjemná vůně - jako když nastrouháte citronovou kůru. Nebyli by to Italové, kdyby ty citrony nějak nezpeněžili. Na ostrově se z nich vyrábí limoncello, což je destilát z citronů. V Anacapri je přímo malá prodejnička a můžete si tam zakoupit všemožné citronové produkty od kosmetiky až po alkohol.
Moře je krásně čisté a domečky na Capri jsou barevné a hodně podobné těm v Possitanu. Pokud se ale budete chtít koupat, moc pláží na Capri nenajdete. Proto si raději najděte pláž předem, ať rovnou víte, kam máte jít. Ostrov je totiž skalnatý a moc přístupů do vody tam není. My jsme byli na pláži hned vedle přístavu, kde je sice malá, ale hezká pláž a hlavně je zadarmo. Leželi jsme na kamenech a krmili jsme racky. Jsou tam totiž všude. Já jsme se jich dokonce i bála, protože létají hodně blízko.
Žádné komentáře