Přechod hranic do Jordánska a zpět + rady pro cestu

Loni na podzim jsem absolvovala poznávací cestu za dobrodružstvím do Jordánska.
Díky tomu jsem dvakrát zkusila na vlastní kůži, jaké to je když přecházíte ostře střežené hranice mezi Jordánskem a Izraelem.

,,Proč jsem neletěla přímo do Jordánska?" V Listopadu minulého roku 2017 ještě žádné přímé lety do Aqaby nebo do hlavnímu města Ammánu neexistovaly. Letos otevřel Ryanair nové linky do Ammánu a začíná se tam létat teď Dubna 2018. Ovšem letenky jsou i tak poměrně drahé a vyplatí se na 100% odletět z Bratislavy a letět na izraelské pouštní letiště Ovda airport.

Cesta z letiště Ovda vede podél hranic s Egyptem ,která je opravdu hodně dobře střežená a dost často vidíte okolo tanky a auta s raketami na střeše.  

Tuhle cestu si projede každý, kdo míří do Jordánska přes  Eilat.

 Jak přechod probíhal?
Na dvou hlavních pozemních přechodech mezi Izraelem a Jordánskem jde většinou všechno rychle a hladce. Alespoň mi jsme tam neměli žádné problémy.
Horší situace někdy bývá na přechodu King Hussein, který leží na západním břehu Jordánu a pod kontrolou ho má celý Izrael. Tudíž jsou kontroly logicky přísnější a zdlouhavější. Kdo někdy letět do Izraele, tak určitě zažil nepříjemné kontroly zavazadel.

Výstupní poplatek, který Izrael žádá po každém se může platit jak hotově, tak i kartou ale moc bych na platbu kartou nespoléhala. V našem případě se stalo, že jim zrovna nefungoval internet a nebýt hotovosti, byli by jsme v háji.

Já měla prozatím zkušenost jenom s hraničním přechodem Jordan River, který se nalézá mezi Eilatem a Aqabou. Ten je obvykle mnohem klidnější a není tak frekventovaný jako King Hussein na severu.

Při přechodu všechno probíhalo v klidu. U přepážky se nás pracovník ostrahy zeptal na pár otázek a hned jsme mohli jít dále. Na jordánské straně mi ještě prohledali kufr, jestli nepřevážím něco nelegálního a mohli jsme jít rovnou na autobus nebo taxi.

Poplatky 
příchod do Jordánska je většinou placený a stojí 5 JOD. Poplatek za opuštění země Izrael se platí a dle Velvyslanectví České republiky v Izraeli  aktuálně 94 NIS. Já jsem minulý rok platila 105 NIS. 

Izraelské kontroly
Izraelské kontroly jsou někdy otravné, ale jsou účelné a díky nim je bezpečnost v celé zemi na vysoké úrovni. Na hranicích stejně jako na letišti probíhají vstupní i výstupní pohovory, kde se vás pracovníci ptají na účel cesty, v jakém vztahu cestujete s dalšími osobami co s vámi cestují. Mají právo Vám prohledat veškerá vaše zavazadla, prohledat vám fotoaparát a zjistit původ například suvenýrů, které jste si na památku zakoupili. Izrael většinou ignoruje ten fakt,že jste byly na týden v sousedním Jordánsku i když spolu nemají úplně vřelé vztahy.

Izraelské razítka v pasu
Často se diskutuje o tom, že pokud dostanete výstupní či vstupní razítko do vašeho pasu, tak v dalších zemích můžete mít velký problém. Je tomu skutečně tak. Já jsem si nechala pro jistotu přidělat ještě další pas v Praze na úřadě Prahy 1 ve Vodičkově ulici. Kopie pasu stojí 600 Kč a vydání trvá většinou jeden měsíc. Některé arabské státy jako je Libanon či Írán mají velký problém, když ve vašem pase naleznou izraelské razítko a hrozí vám i to, že vás mohou poslat zpět domů nejbližším letem.

Doprava na hranice
U hranic stojí denně taxíky, které vás zavezou od hranic kamkoliv potřebujete. I já jsem takovou možnost využila. Dá se také jet pravidelnou autobusovou dopravou, ale pozor na páteční večer a celou následující Sobotu, kdy Židé slaví Šabat. To je hromadná doprava zcela omezena. Židé totiž v tyto dny nesmějí pracovat a tak jezdí jen taxikáři, kteří jsou jiného původu - například Turkové či Palestinci. 

Eilat a Aqabu rozděluje Rudé moře.
Jordánci si na jeho břehu přímo uprostřed města postavili ohromnou vlajku, jako symbol jejich země. Izraelci to v Eilatu naprosto nenávidí a pomlouvají to.

Vstup do Jordánska....tady už je to velmi přátelské a milé...

Vstup do Izraele

Jedna moje taková rada zní, že ať vás nenapadne v žádném případě fotografovat na hranicích. Kamarádi to bezmyšlenkovitě udělali a na hranici jim vojáci smazali všechny fotky v telefonu a to mohli být sakra rádi, že jim ten telefon rovnou nesebrali celý. 
A taková menší rada pro všechny holky či ženy. Je lepší nenosit nijak výstřední oblečení a velké výstřihy. V Jordánsku jsou sice na to dost loajální, ale pořád je to jenom arabská země a někteří muži můžou reagovat, tak že na vás budou nepříjemně koukat nebo po vás budou pokřikovat.

Při přechodu nemusíte mít z ničeho strach. Jordánští vojáci jsou navíc usměvavý a pohodový lidé a se vším vám pomohou. Vím to z vlastní zkušenosti :)

Jicchak Rabin (Arava)

pozemní přechod mezi Izraelem a Jordánskem u města Eilat v jižním Izraeli

Poplatek: Při odjezdu z Izraele je třeba uhradit výstupní poplatek 94,50 NIS. Na děti mladší dvou let se poplatek nevztahuje. Poplatek lze uhradit předem elektronicky nebo na poště (ve vybraných větších městech) s mírnou slevou. Výstupní poplatek při odjezdu z Jordánska do Izraele činí 5 JD.

Vízum: Pro cestu do Jordánska je třeba opatřit si vízum. Vstupní vízum do Jordánska lze opatřit i na přechodu, poplatek činí USD 14.

Provoz: Přechod je otevřen denně, provozní hodiny pondělí - čtvrtek a neděle od 6.30 do 20.00, v pátek a sobotu od 8.00 do 20.00. Přechod je uzavřen na svátek Yom Kippur (židovský svátek smíření) a Eid-Al-Adha (muslimský svátek oběti).

Další poznámky: Do Jordánska nelze vycestovat na motocyklu. Výjimku tvoří případy, kdy je takový způsob dopravy předem povolen jordánskou stranou. Lze vycestovat na kole. Obdobně vstup do Izraele na motocyklu není možný, na kole je možný. Přejezd auty vypůjčenými v půjčovně se nepovoluje.

 
Líbí se vám články ohledně praktických informací o cestování po blízkém východě?

Den v Mostaru, orientální klenot Balkánu :)

Jste na dovolené v Chorvatsku nebo se tam chystáte? Pokud budete chtít jeden den, odpoledne nebo pár hodin vypadnout ze všedního dne na pláži, vydejte se do města Mostar v Bosně a Hercegovině. Ocitnete se v orientu a stále budete v Evropě. A můžete se i vykoupat v průzračné řece Neretvě. Cestu na dovolenou si můžete sestavit ,tak aby jste nemuseli jet nudnými rakouskými dálnicemi a můžete jet přes tyto skvělé skvosty, které Balkán ukrývá. 

Ideální cesta :
Praha-Sarajevo, přes Slovensko a Maďarsko. Následně jedna noc v Sarajevu. Druhý den brzy vyjet, dojet do Mostaru (na město Vám stačí pohodlně odpoledne) a k večeru přejet do Chorvatska. 

Domy v okrajových částech města zely prázdnotou a pustly a zarůstaly a na omítkách člověk spatřil zřetelné pozůstatky z ne tak dávných bojů, když jsme do Mostaru před rokem přijeli. Centrum bylo ovšem nádherné, opravené a zapsané na seznam památek UNESCO.

Auto jsme zaparkovali u rozsáhlého muslimského hřbitova a po svých se vydali na procházku. Už první most a vyhlídka z něj nás nadchla. I když bylo až nesnesitelné horko a měli jsme hlad a žízeň, pokračovali jsme dál. Voda nás lákala. Řeka má totiž neuvěřitelně tyrkysovou barvu a můžu prohlásit, že Neretva je nejčistší městská řeka, kterou jsem kdy viděla! Mělo to ale jeden háček, do vody, která se ohřeje na maximálních 13 stupňů nás nikdo nedostal.


Další most, který nás čekal, byl úplně ten nejznámější most v Mostaru (Starý Most). A nečekali jsme, že z 24 metrů budou místní mladí chlapci skákat. Každopádně se na to dobře koukalo. Vždy, když od turistů a přihlížejících vybrali dostatek peněz, vrhli se po nohou do hluboké průzračné řeky. Normální smrtelník by se pravděpodobně zabil nebo dostal zápal plic, ale tito kluci v tom mají velkou praxi a dobře si vydělávají. Prý takto  skládají i zkoušku dospělosti.

 

Po vynikající show nás nohy zavedly do mostarských uliček, na tržnice a do zahrad mešit. Sledovali jsme pouliční umělce a prodejce a užívali si atmosféru dálného východu.
Jeden místní dědeček, kterému podle vzhledu muselo být už nejméně 90 let nám dokonce zatancoval, když se od nás dozvěděl, že pocházíme z České republiky a na závěr mi vyrobil krásný mosazný náramek. Je to krásná vzpomínka.
 

Jedna milá paní nás naštěstí včas upozornila, že se ve městě dost krade, tak abychom si dávali dobrý pozor. Celkově musím podotknout, že lidé byli nesmírně milí a nápomocní.

Nekonečný bazar

Jakmile jsme se z rozpáleného asfaltu ocitli na lesklé kamenné dlažbě, okamžitě nás pohltila jedinečná atmosféra křivolakých uliček, lemovaných titěrnými  krámky, přecpanými bohatým spektrem suvenýrů: od rukodělných výrobků, jako např. koberce, či dřevořezby, až po úděsné kýče.
 

V dílnách se ozývali kladívka kovotepců ( kromě nádobí jsou žádaným artiklem i vázy zhotovené z nábojnic ), kolem restaurací a kaváren se linula směsice lákavých vůní.
Právě tady si můžete vychutnat rozdíl mezi českým "turkem" a pravou tureckou, respektive zde bosenskou, kávou, servírovanou v tradiční džezvě. Pozor, je velmi silná a v těch vedrech mi neudělala moc dobře.

Ačkoli na místním trhu je běžně k dostání domácí rakije, některé  zdejší podniky nenabízeli alkoholické nápoje vůbec. A pokud  trefíte správnou dobu, tak vřavu tržiště zčistajasna přehluší hlas muezzinů z přilehlých minaretů. Řada mešit otevřela své interiéry i "nevěřícím" – stačí pouze zaplatit příslušný vstupní poplatek

Při cestě do Chorvatska jsme minuli několik oblastí, kde bylo zakázáno po cestě zastavovat. Bosna Hercegovina je totiž stále dost zaminovaná. Podél cesty jsou značky s výstrahou, že nemáte vstupovat na nezpevněné povrchy.

Výhled z mešity

Pod mostem se můžete vykoupat, řeka Neretva je krystalově čistá, ale pozor na hady, jednoho jsem ve vodě zahlédla.

Obyvatelé tohoto města jsou velmi věřící, poznáte to při vstupu do mešity. Vstup na vyhlídku v mešitě stojí osm konvertibilních marek (BAM) za osobu (cca 105 českých korun) ale určitě stojí za to. Výstup nahoru je poněkud složitější, mešita je dost úzká, dva lidé se neminou.

Ve městě můžete platit třemi měnami, a to bud místními markami, chorvatskými kunami nebo eurem.

Nad městem na kopci Hum se tyčí velký katolický kříž, který je vysoký 33 m a je vidět z každého místa v Mostaru. Na vyhlídku jsme nedošli, protože jsme večer už museli výt v Chorvatsku ale pevně věřím, že tento výšlap musí být úžasný.

Dost často se bavím s lidmi, kteří na Balkán jezdí a pořád je u nás hodně lidí, kteří nad Bosnou ohrnují nos a bojí se tam jet. Tuhle situaci moc dobře nechápu, protože Bosna je krásná zem, plná úžasné hornaté přírody a milých lidí. Nikdy se mi tam nestalo nic nebezpečného a nikdo nás nechtěl okrást nebo něco podobného.

Kdo z Vás byl v Mostaru? 

Proč navštívit Sarajevo?

 

Sarajevo. Je podzimní večer. Když se podívám z okna hotelového pokoje v centru Starého města, vidím minaret mešity a v pozadí katolický kostel, z něhož zní silné vyzvánění. Kouřem komínů se proplétá zpěvná modlitba z mešity.

To jsou ty důvody proč tohle město protkané různými kulturami miluji.  
Navštívila jsem se všehovšudy dvakrát a nemůžu na něj zapomenout! Dneska bych Vám tady chtěla tohle krásné město trochu přiblížit, aby jste pochopili že arabskou kulturu a orient nemusíte hledat jenom v Asii nebo Africe.

 



 

Staré město - Baščaršija

Hlavním lákadlem Sarajeva je starý osmanský bazar – Baščaršija. Překlad „hlavní tržiště“ je výstižný, Baščaršija je labyrint uliček, v jehož středu stojí nejkrásnější památky, Gazi Husrev-begova mešita s hodinovou věží.Bosna a Hercegovina je po Kosovu a Albánii zemí s největším podílem muslimů na počet obyvatel v Evropě a zde, na tržišti, pouhých 800 kilometrů od české hranice, pozná návštěvník opravdový muslimský svět včetně každodenních modliteb, mužů myjících si rituálně nohy, zpěvů muezzina a dalších tradic.

 

Přestože Sarajevo není bohaté město, tramvaje a domy jsou omlácené a zaprášené, ulicemi se denně prochází tisíce turistů. „Bylo cítit, že jsou obyvatelé Sarajeva na soužití kultur zvyklí,“

Mezi turisty z Japonska se proplétají saudsko-arabské ženy schované před světem v burce, muslimky dávající na odiv své bohatství krásnými šperky a společně s Američany, Italy, Francouzi a mnoha dalšími národnostmi se věnují místní atrakci, krmení obrovského hejna holubů.

Bazar láká nejen na památky, ale zejména na desítky restaurací s typickou pleskavicí a pivem a na všudypřítomné kavárny s vodní dýmkou a tureckým čajem. Prostě orient i Evropa se zde prolínají stejně dnes jako před staletími.

Deset minut chůze po hlavní třídě z velkého tržiště stoji Katedrála Srdce Ježíšovo a v jejím stínu slavná Galerie 11. Pokud se chcete dozvědět něco o válce, zhlédnout filmy i fotografie a podívat se zblízka, co byl masakr v Srebrenici, pak je to zde. Za vstupné zaplatí návštěvník v bosenské měně 12 konvertibilních marek, tedy přibližně šest eur.

„Asi to opravdu chce vidět. Jen tam běžte až na konci návštěvy Sarajeva, ať vám to nezkazí náladu na celý pobyt v tomto úžasném městě. A rada druhá, běžte až po obědě, protože jinak na něj ztratíte chuť. Už dlouho mě nic tak silně nezasáhlo,“ zní první český příspěvek na portálu TripAdvisor, kde návštěvníci píší své dojmy a hodnocení. Nedaleko galerie pak hoří věčný oheň za válečné oběti. 

V samém centru Sarajeva můžete navštívit katolický kostel, pravoslavný chrám i židovské muzeum. Přesvědčíte se tak, že se ve městě střídaly různé kultury i náboženství, a že byla i období, kdy rozmanité světonázory dokázaly žít a existovat společně vedle sebe.

Návštěvník Sarajeva by se měl projít po pěší zóně Ferhadija. Touto ulicí se prochází Sarajevané v davech, které se valí od Baščaršiji, čtvrti s typickými obchůdky a řemeslnými dílnami, k Ali-pašově mešitě a zpět. Baščaršijské náměstí se sebiljem (kašnou) patří k nejznámějším místům Sarajeva.

K dalším významným památkám města patří Národní divadlo, Sarajevská knihovna a Starý a Nový židovský chrám.

Centrem města protéká řeka Miljacka, která se svými mosty a okolními mešitami vytváří jeden z charakteristických obrazů města. Směrem na jih od města pramení řeka Bosna. Pramen řeky (Vrelo Bosne) patří k významným přírodním památkám sarajevského okolí.

hřbitov tyčící se na úpatí Sarajeva

Ve městě lze narazit také na moderní architekturu, která je zastoupena zejména věží Avaz Twist Tower. Tento mrakodrap vysoký 142 metrů získal název podle novinářské společnosti Avaz, která v budově sídlí. Po dokončení výstavby v roce 2008 se budova stala nejen nejvyšší budovou v zemi, ale také v celé bývalé Jugoslávii. Ve výšce 100 metrů se nachází vyhlídková restaurace a v posledních třech patrech budovy si můžete vychutnat kávu v místní kavárně. Celé Sarajevo budete mít jako na dlani.

pozůstatky nenávisti z války

 

Budete-li mít centra města dost, ale nebude se vám chtít město opustit, zajeďte si k pramenu řeky Bosny - Vrelo Bosne - (na konečnou tramvaje směr Ilidža a pak pěšky nebo taxi). Je to příjemné místo na relaxaci (park s pramenem a vodními nádržemi), kde je i restaurace a atrakce pro děti (např. poníci). K tomuto místu si vezměte kočár tažený koni (není to drahé).

 

Staré ale fungující tramvaje

delikátní turecká káva, kterou Vám uvaří kdekoliv v centru

Pramen řeky Bosna – nachází se v jihozápadní části Sarajeva, na úpatí hory Igman a lze říci, že se jedná o jednu z nejkrásnějších částí Sarajeva, která je charakteristická svou nedotčenou přírodou

Vodopád Skakavac – nachází se přibližně 12 kilometrů od Sarajeva a jedná se o jeden z největších a turisticky nejatraktivnějších vodopádů v celé Bosně a Hercegovině

Bosenské pyramidy – přibližně 30 kilometrů od Sarajeva se nachází malá vesnička Visoko, která proslula nálezem starobylých evropských pyramid, které jsou údajně mnohem starší než pyramidy v Egyptě

Tunel pod Pyramidou Slunce – pod jednou ze zmíněných pyramid se nachází změť chodeb, z nichž některé jsou přístupné veřejnosti, a můžete se zde seznámit s tajemstvím těchto unikátních staveb

Vodní dýmky vždy každý večer krásně provoní Staré centrum Sarajeva.

Můj malý průvodce po Budapešti a okolí

,,Proč se vydat na výlet zrovna do Budapešti?"
Přece pro její báječnou atmosféru, která Vás bude doprovázet kamkoliv se vydáte. Třeba na cestě za starobylými památkami, které připomínají zlaté časy Rakousko-Uherské monarchie, nebo při výletu do slavných lázní, které jsou relaxačním rájem. Dále se můžete vydat do útulných kavárniček, stylových barů, za tradičním vínem, pikantními klobáskami nebo pravím gulášem. Budapešť je zkrátka jako stánek s lahůdkami, v němž si každý vybere podle své chuti.

• cenově je to velmi dostupné evropské město. Dá se tam pohodlně dojet autem.
• Maďaři jsou milí lidé, byla by škoda se s nimi neseznámit
• k Balatonu, největšímu jezeru ve střední Evropě, je to jen 1 h cesty
• je dobrý ochutnat jejich langoš, chutná jinak, než ten co znám z Česka. Maďaři na něj dávají různé směsi masa a zeleniny.

 
Jak se do Budapešti dostat?

Je několik různých možností, jak se přepravit do Budapešti. Moje nejoblíbenější a zároveň nejkomfortnější možnost, je cesta vlakem. Vlak jezdí přímo bez jakéhokoliv přestupu. Do Budapešti jezdí pouze České dráhy, což je ta lepší varianta, protože pokud by jste zvolili cestu s přestupem v Bratislavě, tak se může stát že dále z Bratislavy budete pokračovat s maďarskými dráhami a to už není tak skvělé. Za zpáteční jízdenku zaplatíte cca 1500 Kč/ jedna osoba. Cesta trvá tak 6 hodin, což je stejná doba jako když pojedete autem. Výhoda vlaku pro mě spočívá v tom, že během cesty můžete navštívit jídelní vůz, kde podávají výborná jídla. Cestu autem jsem absolvovala předevčírem, kdy jsme do Budapešti jeli. Bylo to super, ale musíte počítat s tím že cesta trvá 6 hodin a pro řidiče to nemusí být tak příjemné a komfortní. Dále se dá letět i letadlem, což je o hodně dražší varianta. Pro zajímavost jsem se dívala na ceny letenek a nejlevnější letenka podle porovnávače letenek skyscanner.cz stála 5000 Kč pro jednu osobu na měsíc Srpen.

Co doporučuji navštívit?

Lokální markety

Konkrétně jsem navštívila Central Market Hall. Připadala jsem si jako v Asii. Tolik čerstvého ovoce a zeleniny! Mňam! Kdyby už uvařené jídlo nebylo v Budapešti tak cenově dostupné, nakoupila bych si toho spoustu a vařila jako o život  Taky pokud byste si rádi dovezli do Česka nějaký ten suvenýr, co se dá sníst, tak je market ideální příležitostí. Klobásy, koření paprika v nejrůznějších obalech. Dole pod marketem je navíc obchod, takže tam můžete koupit nějaké dobré víno. Lokální průvodce doporučoval utratit za víno alespoň 1500 HUF (120 Kč) a pak prý nejde při výběru udělat chybu 

Széchenyi Lánchíd (Széchenyiho Řetězový most) – projeďte se po něm na kole, občas budete táhnout, ale je to zábava!

 Na hrad se dostanete pozemní lanovkou Budavári Sikló, která byla otevřena v roce 1870. Následně ji ale zničili Náckové svýma bombami za druhé světové a tak byla znovu otevřena až v roce 1986. Propojuje řetězový most s Budínským hradem. Na fotkách vypadá dobře, ale ve skutečnosti to je trochu turistická nuda. Takže fotky jo, jízdu ne:) Minutu a půl dlouhá cesta stojí 100 Kč, přijďte brzy ráno, jinak na ni budete čekat hodinu. Otevřeno každý den od 7.30 – 22.00 Více info na ofiko stránkách lanovky – klik zde.

Rybářská bašta je velmi fotogenické místo a je odtud nádherný výhled na Parlament. Můžete si tu udělat super fotky přes klenby. Jen si musíte odmyslet šílený hotel Hilton za baštou.

Promenáda podél řeky v části Pešť je nejhezčí večer když je západ Slunce, ale ani přes den není k zahození menší procházka. Podél promenády jsou velké hotely všech možných světových značek. Je tu dokonce i menší rukodělný pivovárek, ale tam nás pán číšník odmítl obsloužit, takže jsme si pivo dali o kus dál.

Udělejte si fotku u parlamentu která zdobí instagram snad všech lidí, kteří v Budapešti byly. Parlament je symbol Budapešti a byla by to hanba jej nenavštívit. Hned za ním začíná městská část Pešť, což je něco jako naše Malá strana. Takže se stačí procházet a kochat se krásnými uličkami.

Maďarské oko

Není sice tak známé a navštěvované jako tp v Londýně, ale projížďka na něm stojí za to. Potom vidíte město z ptačí perspektivy a můžete si pořídit během toho parádní fotky. Já na sebe prásknu, že na oku jsem nebyla, což mě dneska mrzí, takže proto Vám tuhle atrakci doporučuji.

 

Typy jak ušetřit

Najezte se v kantýně

Minimálně v pracovní dny se dá naobědvat za pár HUF v místních bistrech a barech a jídlo není špatné. Na výběr je většinou rýže, brambory, maso v omáčce a pak několik smažených pokrmů. Oběd ovšem začnete vydatnou maďarskou polévkou. ( Jídlo stojí cca 80 Kč za celé menu)

Bydlete v centru

Již poněkolikáté se mi daří přesvědčit samu sebe o tom, že bydlení v centru je ekonomicky výhodně. Na Budapešť to moc neplatí jelikož MHD je tu levné a vzdálenosti nejsou tak strašné jako třeba v Londýně. Když ale budete bydlet v centru, město si mnohem více užijete a tím pádem budete šťastnější. Kde doporučuji bydlet? Já zkusila stejně jako v Londýně řetězec hotelů EasyHotel, který se pyšní nálepkou levných ale velmi komfortních hotelů a velmi se jim to daří. Pozor, ale v Londýně to stálo za velkou belu. Ovšem v Budapešti to bylo jiné. Ubytování bylo skvělé. Za 900 Kč pro dvě osoby jsme dostali velký a prostorný pokoj s čistou koupelnou. Takže velká spokojenost. Navíc jsme byly 1 km od parlamentu, takže co víc si přát?

Půjčte si kolo

V současné době se můžete po Budapešti projíždět po 200 km dlouhých cyklostezkách. Město se dokonce umístilo na 13. místě  nejlepších cyklo měst na celém světě. Ve městě je hodně stanovišť na městská kola MOL bubi.  Kolo si můžete půjčit na 24 hodin nebo 72 hodin. 500 HUF stojí kolo na jeden den.

Městská hromadná doprava

Lístky na MHD se dají koupit pohodlně v terminálech v metru a dá se platit i platební kartou.

Jednosměrný lístek ( přestupy jsou povoleny jenom v rámci metra) je platný na 80 minut a stojí 350 HUF,což je cca 32 Kč. Jednosměrný lístek s přestupy stojí 530 HUF, ale je potřeba lístek označit na každém přestupu. Potom je tu bloček 10 lístků, který stojí 3000 HUF a vztahují s na něj stejná pravidla jako na obyčejný jednosměrný lístek.

Večer si dejte rozhodně typické tokajské víno v některé z překrásných uliček starého města. Sklenka vína neni vůbec drahá  ( cca 50 kč) i v lepší restauraci. Cenově bych Budapešť přirovnala k Praze. Pro mě nejlepším zážitkem bylo právě výborné víno, které jsem si dala hned vedle baziliky Sv. Štěpána.

Typy na další výlety 

Pokud chcete procestovat co nejvíce míst, tak můžete cestu do Budapešti spojit s dalším výletem. Můžete například navštívit největší evropské jezero Balaton, který je od Budapešti vzdálené cca 60 km. Je super na koupání. Všude okolo jsou hotely, apartmány a jiná ubytovací střediska. Pozor na staré komunistické hotely, kterých je okolo Balatonu požehnaně. Dále se tu nabízí další možnost letět z Budapešti někam dál do vzdálenějších zemí. Buď můžete sednou do auta a dojet do Bosny Hercegoviny a tam se vydat objevovat krásné město Sarajevo, ke kterému mám velmi vřelý vztah a mohla bych tam jezdit pořád. 

Minulý rok jsem dokonce letěla z Budapešti nízkonákladovou společností dál do Athén. Byl to krásný zážitek, protože v Řecku jsem byla poprvé a co je lepší než návštěva hlavního města? Z Budapešti byly v tu dobu strašně levné letenky. Takže jak vidíte, tak se dá cesta kombinovat všelijak. 

Po cestě do Budapešti pojedete okolo Bratislavy. Ta se poslední roky tak hodně kulturně zvedla, že některé věci tam mám daleko radši než v Praze. Je to například gastronomie a krásná promenáda plná otevřených barů a restaurací s výhledem na Dunaj. 

Byli jste někdy v Budapešti???

Známá budova parlamentu. Tu musíte prostě navštívit!

Všechny staré budovy po Budapešti mají své kouzlo.

Všude říkají, že když se jede do Budapešti, tak si máte dát tokajské víno!

Řetězový most a kavárničky a bary pod ním :)

Hastag na IG fotky :)

Tohle mi  v Praze chybí, ty industriální prostory pro kreativní lidi jsou nádherný



Vyrašte do Budapešti, když se tam koná světový letecký závod redbull air race